Filip (KSČM): Vládní prohlášení nenaplňuje zcela naše záměry

10.01.2018 16:24

filip recProjev na 5. schůzi Poslanecké sněmovny 10. ledna 2018 k žádosti vlády České republiky o vyslovení důvěry
Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, členové vlády, paní a pánové,
máme před sebou vážný ústavní krok, a to je rozhodnutí o vyslovení důvěry vládě ČR. Je to věc, která má vždycky určitý specifický charakter, a v něm se bavíme nejen o důvěře, bavíme se o důvěryhodnosti, bavíme se o tom, nakolik ta důvěra má být bianko šekem. Bavíme se o tom, nakolik ona důvěra bude zavazovat jednotlivé členy vlády k tomu, aby před Poslaneckou sněmovnu předstupovali s návrhy, které jsou součástí programového prohlášení vlády.

Já své vystoupení rozdělím do částí, které bych mohl jednoduše nazvat, co ve vládním prohlášení je, co v něm není, a také poprvé pro KSČM co bylo, nebo nebylo akceptováno při jednání s vítězem voleb. A na závěr si dovolím říct věc, která se týká důvěry v jednotlivé ministry, ač to není předmětem jednání a hlasování o důvěře vládě, ale má samozřejmě velký vliv na to, jak se ten který politický subjekt zachová.
Ve vládním prohlášení je řada věcí, které souvisely s tím, nakolik politické strany oslovovaly ve volbách v roce 2017 jednotlivé občany ČR svými volebními programy. Můžeme říct, že se tam opravdu dostala řada věcí, které mají prioritu mezi občany, které občané opravdu požadovali, a já jsem tomu rád. Nevyčítám vládě, jestli to má třicet, nebo méně, nebo více stránek, ale posuzuji to tak, jestli vláda viděla určité preference občanů ČR v tom, co je tím hlavním problémem, který lidi pálí.
Jsou v něm ale i věci, které mě zarazily, protože o nich byla vedena dlouhou dobu diskuse, která svým způsobem končila na tom, že došlo v minulé Poslanecké sněmovně k určitému kompromisu, který ovšem ještě není dokončen vzhledem k tomu, že může do kompromisu vstoupit např. Ústavní soud. A přesto vláda se znovu pokouší některé věci ve vládním prohlášení předložit.
Jsem rád, že součástí vládního prohlášení je to, co jsme při jednání s hnutím ANO 2011 projednávali, a to je otázka obecného referenda. V návrhu vládního prohlášení toto nebylo. Nyní je to obsaženo, a musím říct, že to považuji za správné. Protože to je jedna z věcí, která zatěžuje náš ústavní systém, že tento institut přímé demokracie, ač ho Ústava ČR předpokládá, a byl před vznikem samostatné České republiky součástí československého právního řádu, obecné referendum tam je.
Co mi chybí u programového bodu obecného referenda? Termín a závazek, že to bude prioritou vlády a že ho do určité doby také předloží. Jinak budeme muset postupovat tak, jako jsme postupovali ve chvíli, kdy se ve vládním prohlášení neobjevila žádná zmínka o revizi tzv. církevních restitucí, tedy tohoto daru státu jednotlivým církvím.
Proč to říkám? Protože závazek - vláda předloží návrh zákona o referendu - měla i vláda předchozí ve vládním prohlášení v roce 2014. Jak to skončilo, víte i vy, kteří jste sem vstoupili poprvé, a víme to i my, kteří tady jsme delší období. Ani vládní návrh zákona o referendu neprošel. Bývalá vláda se lekla brexitu a neměla vůli ústavu, tedy článek 2 Ústavy ČR, naplnit, a zákon o obecném referendu tedy nebyl dokončen, nebyl přijat a není ani po 25 letech existence samostatného českého státu součástí našeho ústavního systému. To mi vadí, protože i ten časový závazek by byl velmi důležitý proto, abychom posuzovali vládní prohlášení jako prohlášení, které jasně předpokládá jednotlivé kroky naplnění ústavy.
Je tam jiný závazek, který mě překvapil a který pravda souvisí s volebním programem vítězného hnutí ANO, a to je změna volebního systému do Senátu. O to více se o tom mělo jednat v rámci vyjednávání, protože jde o menšinovou vládu, menšinový kabinet, a tohle je věc, která vyžaduje minimálně 120 hlasů poslanců Poslanecké sněmovny a minimálně tři pětiny přítomných senátorů k tomu, abychom něčeho takového dosáhli, tzn., aby např. do Senátu se volilo jenom jednokolově. To není běžný závazek. Ten jsme tady ještě nikdy neměli od roku 1996, byť byl součástí jakýchsi dohod mezi roky 1992-96. A to v historii České republiky něco znamená. Protože mnohokrát jsme slyšeli, a nakonec to bylo i ve vystoupení předsedy vlády, že on preferuje vládu jednobarevnou s většinovým volebním systémem, ale něco takového znamená skutečně mnohem širší dohodu, než je dohoda na úrovni jedné nebo dvou politických stran.
Co mně opravdu vadí, že ve vládním prohlášení je závazek, který vede k nerovnému postavení jednotlivých vlastnických forem. Vláda se zavazuje, že předloží návrh zákona o registru smluv, v kterém podniky v rukou státu, veřejného sektoru budou mít více povinností a méně práv, než má soukromý sektor. Ale to je v přímém rozporu s ústavou, protože všechny formy vlastnictví jsou si podle ústavy ČR rovny.
Nutí nás to tedy uvažovat o tom, jestli takový závazek vůbec může být bez změny ústavy, bez změny ústavního článku 11, naplněn, protože pokud bychom tímto způsobem pokračovali a nedali bychom možnost k tomu, aby byla rovnost vlastnických forem, museli bychom se jako KSČM obrátit na Ústavní soud, a takový zákon napadnout u Ústavního soudu, ač nepředpokládáme, že bychom chtěli postupovat cestou k justičnímu státu, a chtěli bychom zachovat parlamentní demokracii.
Dál mne mrzí, že ve vládním prohlášení je i, řekl bych, závazek vlády České republiky, že je ochotna vysílat naše vojáky do misí i bez souhlasu Rady bezpečnosti. To považujeme za krok, který nevede v současné době, řekl bych k udržení a posílení míru ve světě, protože jsme přesvědčeni, že i Česká republika jako právní nástupce zakladatele Organizace spojených národů má přispívat k tomu, aby prvním mezinárodně politickým subjektem, jehož chartu a rezoluce plníme, je Organizace spojených národů, a že naši vojáci budou vysíláni jenom tam, kde je rozhodnutí toho jediného autoritativního orgánu na světě, a to je Rada bezpečnosti.
Klub KSČM i v minulosti hlasoval proti vysílání vojáků, kteří neměli takový souhlas, a naopak hlasoval pro vyslání českých vojáků do těch misí, kde takový souhlas je, protože jsme přesvědčeni, že v 21. století nemůžeme hazardovat s tím, jak a jakým způsobem bude používána Armáda ČR a jak bude zajišťována ochrana našich hranic, ať už státních hranic, a nebo ochrana vnější hranice schengenského prostoru.
Jsme rádi, že vládní prohlášení obsahuje ochranu přírodních surovin České republiky, a to včetně ochrany vody. A neradi bychom se dočkali v tomto volebním období takových kroků, kterých jsme se dočkali v minulém volebním období v té, řekl bych, kauze lithia. A rádi bychom, abychom už se také nedostávali do takových situací, které potom končí u mezinárodních soudů, a Česká republika se připojuje k náhradám škody, např. ve věci, řekl bych, podivné, když to řeknu hodně diplomaticky, privatizace a krachu Mostecké uhelné společnosti. A teď bych mohl jmenovat další, řekl bych, promiňte mi, teď už nebudu diplomatický, odporné kauzy, které provázely 90. léta - začátek nového tisíciletí v České republice.
Co tam není? My jsme požadovali při jednání skutečný program trvalého navyšování minimální mzdy, aby tady existoval čtyřletý program pro celé působení této vlády nebo vlády České republiky v tomto volebním období, který by vedl k tomu, že jako jediný nástroj, který může i u soukromého sektoru vést k tomu, abychom vyrovnávali nižší mzdovou úroveň českých občanů při vysoké nebo stejně vysoké, nebo dokonce vyšší cenové úrovni zboží v České republice proti okolním sousedům, abychom tedy dosáhli toho, že při srovnání naší ekonomiky s ekonomikami sousedními, abychom přiblížili mzdy u nás. Ta obecná jedna věta, která je ve vládním prohlášení vám nedává záruku na to, že takový skutečný program navyšování minimální mzdy jako jednoho z nástrojů vyrovnávání sociální, mzdové a příjmové úrovně českých občanů tam bude.
Co považuji za potřebné říct. Jestliže vláda České republiky žádá o důvěru Poslaneckou sněmovnu, měla by také, řekl bych, důvěryhodným způsobem říct, jak jednotliví ministři budou schopni naplňovat to konkrétní vládní prohlášení. A u těch, kteří byli ministry v minulém volebním období za hnutí ANO, máme určitou zkušenost. U těch nových nemáme zatím zkušenost žádnou anebo z jejich působení v jiných rezortech, případně na jiných postech mimo státní správu. Nemáme ani záruku, že budou schopni naplňovat jednotlivé úkoly, které ve vládním prohlášení jsou.
Vím, že to není věcí Poslanecké sněmovny. Náš systém, ústavní systém umožňuje Poslanecké sněmovně při kontrole vlády se vypořádat pouze s vládou jako celkem a neumožňuje tedy návrh na odvolání jednotlivého ministra, byť se tady o to už v minulosti některé Poslanecké sněmovny v minulých volebních obdobích pokoušely takový návrh najít nebo takové usnesení najít a pokusit se vytvořit větší tlak na předsedu vlády, aby předložil návrh na výměnu ministra prezidentu republiky, ať to bylo v tom začátku 90. let, nebo i na přelomu tisíciletí.
Zatím máme krátkou zkušenost, a hovořili tady o tom moji předřečníci, s působením jednotlivých ministrů a nakonec ani návrhy, které nám zatím tady byly dány, nám nedávají úplnou záruku, že všichni ti, kteří byli do vlády nominováni, budou schopni vládní prohlášení naplňovat. To samozřejmě snižuje naši důvěru v to, že vládní prohlášení v těch věcech, které buď jsou tam pro nás velmi pozitivně zaznamenány, nebo byly přímo akceptovány při tom vyjednávání, budou naplněna.
Abych nebyl příliš dlouhý a abych nebral vítr z plachet těm, kteří se budou vyjadřovat k jednotlivým částem programového prohlášení, dovolte mi na závěr jednu maličkost. Jsem přesvědčen, že Česká republika si zaslouží vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Zaslouží si poměrně rychle dojít k určitému výsledku tak, aby po těch počátečních peripetiích jsme byli schopni jednotlivé věci, které jsme slíbili občanům, ať už to bylo v našich volebních programech, nebo v jiných volebních programech, abychom je naplnili a abychom udrželi Českou republiku mezi těmi státy, které mají nejen nízkou nezaměstnanost, ale mají také velkou míru rozvoje, abychom byli schopni naplnit ten hlavní cíl, který je pro nás jako pro KSČM podstatný, to znamená vyrovnání sociální situace uvnitř Evropy, srovnání tedy té příjmové úrovně občanů České republiky, ať je to z mezd, nebo ze sociálního systému s těmi státy okolními.
Protože toto vládní prohlášení nenaplňuje zcela naše záměry a věděli jsme, že půjde o určitý kompromis, že nemůže dojít k naplnění všech našich zájmů, tak jsme museli řešit otázku, jestli míra té akceptace je pro KSČM již přijatelná. A z toho, co jsem řekl na začátku, když sečteme to, co je součástí vládního prohlášení, to, co tam, promiňte mi, přebývá, a to, co tam není, ukazuje na to, že klub KSČM nemůže být spokojen se současným prohlášením vlády České republiky. Ale na druhou stranu jednání, která jsme vedli, akceptace některých návrhů nám dává možnost, abychom pro další jednání byli nejen připraveni, ale abychom i lépe specifikovali, případně lépe docházeli ke kompromisu v jednáních s hnutím ANO tak, aby pro ten příští pokus byl úspěšnější.
Klub KSČM po hodnocení, které provedly politické orgány naší strany, a po jejich jednání akceptoval doporučení našeho kolektivního orgánu a bude se vyjadřovat proti návrhu na vyslovení důvěry Poslanecké sněmovny. Ale můžeme tady, když už prezident začal svými závazky do příštího období, přednést náš závazný slib, že jsme nejen připraveni, ale ochotni k dalšímu jednání a ke kompromisům, které by vedly v budoucnu k lepšímu výsledku a k vyslovení důvěry například v příštích několika měsících.
Děkuji vám.


https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Filip-KSCM-Vladni-prohlaseni-nenaplnuje-zcela-nase-zamery-519472

 
skola2 398 X

KH KV KSČM

Doporučujeme

halo noviny logo

Reklama

logo komise mladeze

Go to top