Nouzový stav: zatím víc otázek než odpovědí

markova 17 wPoslanecká sněmovna rozhodla o pokračování nouzového stavu pro celé území České republiky. Není sporu o tom, že nouzový stav je v současné situaci správným řešením, které veškeré kroky vládě zjednodušuje a zrychluje. Radikálním uvolněním přijatých opatření by mohlo dojít k masivnímu šíření onemocnění, včetně vysoce rizikových skupin, jako jsou senioři či polymorbidní pacienti. V populaci se totiž pohybuje velké množství nakažených lidí, kteří ale nejsou diagnostikovaní. Vláda chce prodlouženou dobu nouzového stavu využít i pro takzvanou chytrou karanténu. Důvodem pro prodloužení nouzového stavu a vládních opatření přijatých v jeho rámci je jejich prokazatelná účinnost. Nejčastěji skloňovaným důvodem pro prodloužení nouzového stavu byla potřeba provádět nákupy ochranných pomůcek bez časové prodlevy. Otázkou zůstává, zda zákon o zadávání veřejných zakázek neumožňuje už dnes potřebné výjimky. Nicméně existuje řada vážných důvodů pro to, aby byl nouzový stav minimálně do konce dubna zachován.

Pandemie koronaviru vyvolala ohromnou vlnu solidarity a přinesla i neobvyklé přístupy k řešení problémů. Kromě všeobecně oceňovaného domácího šití roušek a bezplatné vzájemné pomoci vznikla například facebooková skupina Dobrovolníci z řad studentů lékařských fakult. Pomáhají v triážních stanech, na odběrových sanitkách, jako traséři pro mobilní týmy nebo pracují jako ošetřovatelé a sanitáři v nemocnicích. Působí i na infolinkách krajských hygienických stanic, Státního zdravotního ústavu či ministerstva zdravotnictví. Někteří šijí roušky, pomáhají s tvorbou výukových materiálů nebo píšou odborné rešerše například z oblasti infektologie nebo intenzivní medicíny, případně se zabývají zahraničními organizačními a preventivními opatřeními. Ministerstvo zdravotnictví nyní nově povolí v nemocnicích pracovat lékařům z tzv. třetích zemí, tedy zemí mimo EU, bez potřebných aprobačních zkoušek. Půjde o dobu nouzového stavu a tři měsíce po jeho skončení. Tito lékaři budou pracovat pod přímým dohledem plně vzdělaného lékaře a musí mít srovnatelné lékařské vzdělání. Je třeba ale pohlídat, aby se výjimka nestala pravidlem pro řešení dlouhodobého problému s nedostatkem lékařů v některých regionech.

Již nyní je jasné, že v následujících měsících bude Česká republika čelit ekonomické krizi, vyvolané epidemií koronaviru. Na všech ministerstvech by již měly pracovat skupiny odborníků, které připraví komplex krátkodobých i dlouhodobých opatření k řešení této krize. Dnes je jisté, že deficit zdravotního pojištění na konci roku může dosáhnout až 50 miliard korun. Tak velký propad nikdy české zdravotnictví ve své historii nezažilo.
Jednou z mála možností, jak dostat finanční prostředky do systému, je navýšení plateb za státní pojištěnce. Kdyby došlo k okamžitému navýšení příspěvků za státní pojištěnce o 500 Kč od května, jak navrhuje KSČM, představovalo by to do konce roku 23 miliard korun. Odezva ze strany předsedy vlády a ministryně financí zatím ale není odpovídající. Otázkou je, proč se ve své argumentaci opírají o nesprávná čísla. Rezervy na účtech zdravotních pojišťoven jsou jen 40 mld. korun - ne proklamovaných 60 mld. - a to bude stačit maximálně na udržení proplácení potřebné zdravotní péče do konce letošního roku. Stát tak musí finanční propad zdravotních pojišťoven i poskytovatelů kompenzovat.
V žádném případě ale nelze jít cestou »reforem« dle návrhů ODS a dalších pravicových stran. To už nám jednou předvedly a výsledkem byl pro KSČM nepřijatelný nárůst spoluúčasti pacientů a prohloubení podfinancování českého zdravotnictví.

Soňa MARKOVÁ, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM
skola2 923 X

KH KV KSČM

 

Doporučujeme

halo noviny logo

Reklama

logo komise mladeze

Go to top