Rada Evropy popřela principy, na kterých byla založena

markova sonaRada Evropy a její Parlamentní shromáždění si při svém vzniku v květnu 1949 dala do vínku zabývat se důležitými otázkami evropské společnosti a za stěžejní cíl označila ochranu a rozvíjení demokratických principů tak, jak je to zakotveno v základním dokumentu – Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Minulý týden se ve francouzském Štrasburku uskutečnilo první plenární zasedání všech 318 členů a členek ze 47 zemí rady Evropy v roce 2015. 

Podle programu se toto shromáždění mělo zabývat humanitární situací ukrajinských uprchlíků a vysídlených osob, memorandem o porozumění mezi radou Evropy a Evropskou unií, ochranou svobody médií a atentáty v Paříži, vlivem krize na rovnost občanů, ochranou práva na kolektivní vyjednávání, včetně práva na stávku nebo rovností a začleněním osob se zdravotním postižením. Témata rovnosti všeho druhu, sociální otázky či právo pracujících na stávku se však stala okrajovými a projednávala se až v posledních dvou dnech za vydatného nezájmu většiny členů a členek. Některé delegace dokonce již dávno odjely. Od samého počátku bylo jasné, že někteří přijeli jen kvůli dalšímu jednostrannému posouzení tragické občanské války na Ukrajině a náležitému „potrestání“ delegace Ruské federace. Hned první den jednání dostatečný počet členů zpochybnil jejich pověřovací listiny. K samotnému hlasování pak došlo ve středu spolu s rezolucí, která samozřejmě vyzněla velmi výrazně protirusky. Žádný z pozměňovacích návrhů předložených Rusy nebyl přijat, na rozdíl od těch ukrajinských. Delegace Ruské federace, zbavená do dubna hlasovacích práv, následně opustila Parlamentní shromáždění Rady Evropy s tím, že se zřejmě její členové nebudou účastnit jednání do konce roku. Hovoří se i o možnosti jejich úplného odchodu z Rady Evropy. Během celé dlouhé diskuse zaznívaly ze strany ukrajinských zástupců ale i od členů delegací ostatních států jednostranná a často nenávistná stanoviska ke složité  situaci na Ukrajině. Objektivní hodnocení prezentovali většinou pouze zástupci frakce sjednocené levice, do které patří i KSČM. Ti upozorňovali na nárůst ukrajinských krajně pravicových, antikomunistických fašistických sil a popisovali události tak, jak je prezentovali společně předseda KS Ukrajiny Simoněnko, předseda KS RF Zjuganov a další členové této frakce, přímí účastníci současných událostí na Ukrajině. To, že část Parlamentního shromáždění Rady Evropy ztratila veškerou soudnost a v roce 70 - letého výročí osvobození od fašismu i historickou paměť, svědčí i připomínka osvobození Osvětimi. V mnoha pronesených slavnostních projevech nezaznělo ani jednou, že to byla právě Rudá armáda, která 27. 1. 1945 osvobodila nacistický vyhlazovací tábor poté, co v bojích zahynulo 231 rudoarmějců.  Nikdo ze „zuřivých“ bojovníků za lidská práva, pravdu a spravedlnost ani náznakem neodsoudil skandální výroky polských a ukrajinských vedoucích představitelů, kteří brutálním způsobem zpochybňují výsledky druhé světové války. Jejich primitivní „touha po krvi“ byla uspokojena nastolením ultimativních požadavků a vyloučením Ruska z této „ctihodné“ instituce.

Soňa Marková,
členka Parlamentárního shromáždění Rady Evropy za KSČM 

skola2 469 X

KH KV KSČM

OV v regionech

Doporučujeme

halo noviny logo

Reklama

logo komise mladeze

Go to top