Je více než jasné, že některé obchody, v nichž ministerstvo zdravotnictví nakupovalo medicínský materiál pro zvládnutí koronavirové epidemie, budí velké pochybnosti. Dle médií jde například o nákupy, které ministerstvu v Číně zprostředkovala firma La Factory z Lanškrouna. Firma, která ještě před měsícem nevěděla o respirátorech a rouškách téměř nic a nakupovala v Číně elektronické součástky, dodala zdravotnictví materiál za ceny mnohem vyšší, než za jaké nakoupilo ministerstvo vnitra. Od poloviny března to byly respirátory za více než 1,2 miliardy korun. Sám majitel společnosti přiznal, že má marži dvacet procent a zisk mezi 6 až 8 procenty. Což představuje na jedné zakázce zisk 9–12 milionů! Tak trochu plivnutí do tváře těm tisícům dobrovolníků, kteří již celé týdny pomáhají nezištně.

Poslanecká sněmovna rozhodla o pokračování nouzového stavu pro celé území České republiky. Není sporu o tom, že nouzový stav je v současné situaci správným řešením, které veškeré kroky vládě zjednodušuje a zrychluje. Radikálním uvolněním přijatých opatření by mohlo dojít k masivnímu šíření onemocnění, včetně vysoce rizikových skupin, jako jsou senioři či polymorbidní pacienti. V populaci se totiž pohybuje velké množství nakažených lidí, kteří ale nejsou diagnostikovaní. Vláda chce prodlouženou dobu nouzového stavu využít i pro takzvanou chytrou karanténu. Důvodem pro prodloužení nouzového stavu a vládních opatření přijatých v jeho rámci je jejich prokazatelná účinnost. Nejčastěji skloňovaným důvodem pro prodloužení nouzového stavu byla potřeba provádět nákupy ochranných pomůcek bez časové prodlevy. Otázkou zůstává, zda zákon o zadávání veřejných zakázek neumožňuje už dnes potřebné výjimky. Nicméně existuje řada vážných důvodů pro to, aby byl nouzový stav minimálně do konce dubna zachován.

Jedním z cílů Evropské unie bývalo, aby se v rámci členských států maximálně snížily rozdíly. To se dlouhodobě nedaří nejen v otázce kvality potravin a zboží nebo výše odměňování zaměstnanců, kde jsou rozdíly ještě markantnější. Dokonce i teď v době krize se ukázalo, jak některé členské státy přemýšlejí. Aktuálně se totiž jedná o tom, jak zemím EU pomoci postavit se znovu na nohy – tedy zejména těm státům, které koronavirová pandemie zasáhla nejsilněji, což je Itálie, Španělsko a Francie. K tomu by měl být využit solidární fond, který by pomocí investic nastartoval ekonomiky (nejen) zmiňovaných států.