KSČM si uvědomuje nutnost opatření na ochranu zdraví lidí v souvislosti s koronavirem. Podporujeme odůvodněné postupy, na nichž se shodují odborníci ve zdravotnictví. Zároveň však vnímáme některá rizika, především v oblasti školství.

Vzdělání je základním předpokladem budoucnosti člověka i celé společnosti. Základem je povinná školní docházka. Tvoří podstatu celoživotní vzdělávací dráhy, nastavuje pravidelný režim učení, vyrovnává rozdíly, vytváří sociální vztahy, připravuje pro život. Výuka na dálku nemůže tento výchovně vzdělávací proces nahradit.

Výkonný výbor ÚV KSČM přijal na svém zasedání stanovisko ke vzniku samostatné Československé republiky. Přetiskujeme jej v plném znění:
Dne 28. října si budeme připomínat jeden z nejvýznamnějších momentů novodobé historie našeho národa – 102 let od vzniku samostatné Československé republiky, obnovení samostatné české státnosti. I přes rozdělení jednotného státu Čechů a Slováků v roce 1993 si oba státy zachovaly svou státnost.
Tento významný svátek si budeme připomínat v době nelehké. Naši společnost, tak jako většinu světa, zachvátila rostoucí epidemie COVID-19. KSČM podporuje většinu opatření, která jsou přijímána ke zmírnění dopadů této epidemie na naši společnost. Vnímáme však často chaotičnost v přijímaných opatřeních a nedostatečnost dlouhodobé prevence ze strany státu. Přesto žádáme občany o toleranci a dodržování nastavených pravidel. Epidemie COVID-19 nesmí vytvořit prostor pro šmelináře, velkokapitál, kteří budou vytvářet zisk obchodováním s lidskou nemocí, zapříčiněnou umělou výrobou v laboratořích. Žádáme Vládu ČR, aby jednala s EU o vrácení našich lékařů z členských zemí a doplatila jim rozdíl mezd z peněz EU. Máme za to, že znají mentalitu našich lidí a hlavně se jazykově dorozumí lépe než lékaři NATO a EU.

Místopředseda výboru pro bezpečnost Zdeněk Ondráček (KSČM) kritizoval vládu za to, že včas neumožnila Správě státních hmotných rezerv nakupovat zdravotnické pomůcky a přístroje bez výběrového řízení. Pozastavil se také nad tím, že opozice nemá své odborníky v Ústředním krizovém štábu. »Vláda nechce poslouchat lidi, kteří otázkám bezpečnosti rozumí,« poznamenal. Ondráček kritizoval také to, že chybějící zdravotnický materiál musí rozvážet hasiči, a slouží tak jako »děvečka pro všechno«. Ptal se, proč stát nevyužije třeba soukromé dopravce, kterým jinak proplácí náhrady škody.

Stále větším problémem českého zdravotnictví je stárnutí lékařů. Dětských praktiků je již dokonce polovina ve věku nad šedesát let. S odchody do důchodu tak postupně mizí i ordinace.
V roce 2015 skončilo s praxí 48 lékařů, o rok později 54, a v roce 2017 již dokonce 88 lékařů. Ministerstvo zdravotnictví si je sice této skutečnosti vědomo, ale dlouhodobě selhává ve faktickém řešení.
V roce 2017 vstoupila v platnost zásadní novela zákona upravujícího specializační vzdělávání lékařů, která si kladla za cíl snížit vysoký počet 96 lékařských oborů a zkrátit minimální délky vzdělávání. Po vášnivých diskusích nakonec spojila od roku 2004 samostatný obor praktický lékař pro děti a dorost, s oborem dětský lékař do jednoho oboru pediatrie.