Vy, kteří pamatujete mezilidské vztahy na konci osmdesátých let minulého století a můžete je srovnávat s dobou současnou, mi dáte určitě za pravdu, že se vše výrazně zhoršilo. Lidé se k sobě stále častěji chovají v duchu hesla kapitalismu člověk člověku vlkem. Lidskost, vzájemná úcta a respekt k druhému se vytratily. Vše toto se v plné surovosti projevilo při událostech, které předcházely oslavám státního svátku Dne vzniku republiky 28. října. Veškerá osobní i mediální vyjádření tzv. stoupenců demokracie se ve vztahu k Pražskému hradu, zejména k prezidentu republiky Miloši Zemanovi a jeho tiskovému mluvčímu Jiřímu Ovčáčkovi, velmi vyostřila.

Miliardář Andrej Babiš se v krajských volbách umístil na prvním místě a vévodí i povolebním preferencím. Možná tato skutečnost vede k některým hlasům i na levici, že nám přetahuje voliče, protože prý lépe dělá i naši práci a bere nám tak vlastně naše témata. Podobnou optiku já považuji za zavádějící. Andrej Babiš nedělá levicovou politiku. Na úrovni centrální politiky to ani není v jeho zájmu. Ale posun politického kyvadla od pravolevé volby k falešné opozičnosti ANO lze na vládní úrovni myslím poměrně účinně zpochybnit.

Provokaci v den státního svátku rozhodně odmítáme
Den, kdy si připomínáme vznik republiky, provází ponižující skandál pod nedůstojnou záminkou. Úcta a respekt patří, tak jako každé oběti nacistické genocidy, i panu Jiří Bradymu. Řády či medaile přitom nedostali ani mnozí z těch, kdo se fašismu postavili na odpor. Na část z nich padají urážky dodnes. K útokům proti vlastní zemi by se však jaktěživ nesnížili.