Na pietním shromáždění u hromadného hrobu v Choustníkově Hradišti uctila veřejnost památku ukončení životů 179 vězňů pochodu hladu a smrti z koncentračního tábora Gross Rossen, ležícím v polském pohraničí. V únoru roku 1945, před blížícím se koncem války, ukončili v okolních lesích nemilosrdní členové stráže SS, místní četníci a členové NSDAP životy převážně mladších, již vyčerpaných, vězňů ruské, polské, slovenské, maďarské, běloruské, ukrajinské, židovské, české i německé národnosti.

Česká republika se ocitla v důsledku světové pandemie stejně jako ostatní státy v hluboké ekonomické krizi, která je součástí cyklických krizí kapitalistického systému. KSČM se v roce 2018 rozhodla převzít část odpovědnosti za vývoj v naší zemi, aby nepřipustila vládu konzervativní pravice v čele s ODS a TOP 09 a dalších pravicových stran. Tím výrazně ovlivnila pozitivní směřování české společnosti a její ekonomiky.
Dnes stojíme na další křižovatce. Buď bude vývoj směrován ve prospěch zahraničního kapitálu, který chce v krizi koncentrovat další majetek a svou moc, anebo ve prospěch našich občanů. V minulém týdnu jsme odmítli potvrdit vládě bianco šek k nakládání s prostředky státního rozpočtu a přiměli ji dát peníze z navrženého deficitu ve prospěch příštího rozvoje a novému startu koupěschopné poptávky našich občanů.

Podpora rozpočtu? Jen při odměnách zdravotníkům
KSČM by neměla vyslovit souhlas s pětisetmiliardovým schodkem rozpočtu, pokud v něm nebudou vyčleněny peníze na přímé dotace nemocnicím, které nepůjde užít jinak než na odměny zdravotníků za nasazení v době koronavirové epidemie. Myslí si to stínová ministryně zdravotnictví Soňa Marková.
Markové se nelíbí přístup ministra zdravotnictví Vojtěcha Adama k návrhu odborů na tři stupně těchto odměn, podle míry nasazení v momentě krize. Marková je tak přesvědčena, že by KSČM měla podmínit svou podporu novému návrhu rozpočtu na příští rok právě splněním požadavku odborů. »Požadavky odborů zatím zůstaly nevyslyšeny. Celkové náklady by byly kolem 11 miliard korun.