Stanovy KSČM

Stanovy

Komunistické strany Čech a Moravy

I. Název, územní působnost a sídlo Komunistické strany Čech a Moravy

1. Komunistická strana Čech a Moravy je demokratickou politickou stranou působící podle zákona. Pro své označení používá zkratku KSČM.

2. KSČM je právnickou osobou, působící na území České republiky.

3. Sídlem ústředních orgánů KSČM je Praha.

II. Programový cíl a charakter strany

4. Programovým cílem KSČM je socialismus, demokratická společnost svobodných, rovnoprávných občanů, společnost politicky a hospodářsky pluralitní, postavená na maximální občanské samosprávě, prosperující a sociálně spravedlivá, pečující o zachování a zlepšování životního prostředí, zabezpečující lidem důstojnou životní úroveň a prosazující bezpečnost a mír. Program KSČM vychází z marxistické teorie otevřené dialogu s mezinárodním komunistickým a levicovým hnutím, novým myšlenkám a poznatkům. KSČM usiluje o to, aby byla stranou masovou, která pracuje na základě kolektivnosti jednání a rozhodování, samosprávných principů a široké vnitrostranické demokracie.

III. Členství v KSČM

Principy a vznik členství:

5. V KSČM nemá nikdo výlučná práva ani postavení. Působnost členů a funkcionářů strany je určena usneseními sjezdu, Stanovami KSČM (dále jen „stanovy"), organizačním řádem a dalšími vnitřními dokumenty.

6. Se členstvím v KSČM je neslučitelná podpora a propagace hnutí směřujících k potlačování práv a svobod občanů nebo jiná činnost, která je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a s mezinárodními dokumenty o lidských a občanských právech.

7. Za člena KSČM může být přijat na základě dobrovolného rozhodnutí občan ČR, který je starší 18 let, ztotožňuje se s jejím programem a stanovami a není členem jiné politické strany nebo politického hnutí. Právo přijímat nové členy má základní organizace KSČM (ve zkratce ZO KSČM) a okresní výbor KSČM (ve zkratce OV KSČM), který zároveň doporučí základní organizaci, kde může člen pracovat.

8. Pro přijetí v ZO KSČM je u žadatele, který byl členem či funkcionářem okresních a vyšších orgánů jiné politické strany nebo politického hnutí, nutné předchozí projednání s OV KSČM, který rozhodne, zda je nutné případné projednání s vyššími stranickými orgány. Bez tohoto postupu není možné žádost o přijetí projednat a schválit.

9. Členství, práva a povinnosti s ním spojené vznikají dnem rozhodnutí členské schůze ZO KSČM nebo OV KSČM o přijetí žadatele za člena.

10. Dokladem o členství v KSČM je členská legitimace, jejíž součástí je příspěvková karta. Tyto doklady předkládá člen ke kontrole orgánům strany na jejich žádost.
Pozastavení a zánik členství:

11. Při chování a jednání člena, které poškozuje vážnost a pověst strany, mu může ZO KSČM nebo vyšší stranický orgán po posouzení situace pozastavit členství nebo výkon svěřených stranických funkcí po dobu nezbytně nutnou.

12. Členství zaniká:

a) vystoupením člena, nebo

b) prokázaným vznikem členství v jiné politické straně nebo v politickém hnutí, nebo

c) kandidaturou na kandidátce jiné politické strany či hnutí bez schválení příslušného stranického orgánu (čl. 58 písm. d, čl. 62 písm. b), nebo

d) ukončením členství za jednání, které je neslučitelné s programem a stanovami strany nebo stranu poškozuje na veřejnosti.

13. Zánik členství podle čl.12 písm. a) a b) konstatuje ZO KSČM na nejbližší členské schůzi.

14. O zániku členství podle čl.12 písm. c) rozhodne příslušný stranický orgán na nejbližším zasedání; možnost odvolání tím není dotčena.

15. K zániku členství podle čl.12 písm. d) dochází:

a) dnem, v němž se členská schůze ZO KSČM usnesla o ukončení členství a člen se ve stanovené lhůtě neodvolal, nebo

b) dnem, kterým členství ukončil vyšší stranický orgán poté, co ZO KSČM byla po dobu delší než třicet dnů od výzvy tohoto orgánu k projednání ukončení členství nečinná, a člen neuplatnil právo na odvolání, nebo kdy tento orgán ukončil členství bez předchozího projednání v ZO z důvodu jednoznačného naplnění čl. 12 písm. d) a člen se neodvolal, nebo

c) dnem, v němž odvolací orgán s konečnou platností potvrdil rozhodnutí o ukončení členství člena, který se proti ukončení členství odvolal.

16. Proti rozhodnutí ZO KSČM, popřípadě OV KSČM, o ukončení svého členství má člen právo se do 30 dnů od doručení rozhodnutí odvolat k okresní rozhodčí komisi KSČM (ve zkratce ORoK KSČM) a dále ke krajské rozhodčí komisi (ve zkratce KRoK KSČM).

17. Proti rozhodnutí krajského výboru (ve zkratce KV KSČM) o ukončení svého členství má člen právo se vždy do 30 dnů odvolat ke KRoK a dále k Ústřední rozhodčí komisi KSČM (ve zkratce ÚRoK KSČM), jejíž závěry jsou konečné. Rozhodne-li o ukončení členství jako první Ústřední výbor KSČM (ve zkratce ÚV KSČM) nebo Výkonný výbor Ústředního výboru KSČM (ve zkratce VV ÚV KSČM), má člen právo se do 30 dnů od doručení rozhodnutí odvolat k ÚRoK KSČM a poté ke sjezdu KSČM, jehož závěry mají konečnou platnost. Po dobu odvolání je odvolávajícímu se pozastaveno členství.

IV. Práva a povinnosti člena KSČM

Práva:

18. Zvolit si ZO KSČM, ve které bude pracovat.

19. Podílet se na formování politiky strany činností v ZO KSČM, stranických orgánech, aktivech i v zájmových kolektivech či klubech KSČM působících podle stanov.

20. Vyjadřovat své názory, připomínky, návrhy a stanoviska na stranických jednáních nebo je podávat písemně příslušnému stranickému orgánu a požadovat jejich vyřízení podle ustanovení článku 40 stanov. Na jednáních stranických orgánů kritizovat kteréhokoli člena nebo orgán KSČM.

21. Být pozván a zúčastnit se jednání stranických orgánů, na nichž se jedná o jeho osobě, návrzích, připomínkách nebo kritice. O přijatých závěrech být informován.

22. Volit, být volen, navrhován a delegován do orgánů KSČM a doporučován do veřejných funkcí.

23. Být informován o průběhu a závěrech jednání orgánů KSČM.

24. Stanoveným způsobem se odvolávat proti rozhodnutí orgánů KSČM.
Povinnosti:

25. Dodržovat stanovy KSČM.

26. Podílet se na uskutečňování programu KSČM, získávat pro něj další stoupence. Politicky a odborně se vzdělávat. Propagovat a objasňovat politiku strany mezi občany, přispívat ke spolupráci levicového hnutí a všech sil usilujících o demokracii a sociální spravedlnost.

27. Pracovat v ZO KSČM, vykonávat stranické a veřejné funkce, do kterých jej zvolily, delegovaly, pověřily nebo doporučily stranické orgány, a skládat jim ze své práce účty. Informovat stranické orgány o skutečnostech, které vedou k pozastavení členství podle článku 11 stanov.

28. Hmotně podporovat stranu, platit členské příspěvky podle ustanovení článku 88 stanov.
V. Vytváření a činnost orgánů KSČM

29. Působnost stranických orgánů je určena usneseními sjezdu, stanovami, organizačním řádem KSČM a vztahuje se na příslušné území, které odpovídá územnímu principu budování struktury KSČM. Zdrojem všech rozhodnutí v KSČM je demokraticky projevená vůle členů. Členové strany, členové stranických orgánů nebo zvolení delegáti rozhodují v souladu se stanovami o uspořádání své organizace nebo příslušného orgánu a o pravid-lech jednání, způsobu hlasování a přijetí usnesení.

30. Při tvorbě orgánů KSČM, v jejich jednání a rozhodování se uplatňují principy vnitrostranické demokracie, samosprávy a kolektivnosti. Orgány jsou tvořeny volbou, delegováním nebo vzájemnou kombinací obou způsobů.

31. Na stejné úrovni je neslučitelná funkce člena revizního nebo rozhodčího orgánu s funkcí ve stranickém řídícím orgánu.

32. Nejvyššími samosprávnými orgány na dané úrovni stranické struktury jsou členská schůze ZO KSČM, konference a sjezd. Tyto orgány na svých jednáních v rámci své působnosti formulují a schvalují zásady politiky KSČM, rozhodují o způsobech její realizace a přijímají další rozhodnutí v souladu s programem a stanovami strany.

33. Nejvyšší samosprávné orgány KSČM si na dané úrovni vytvářejí řídící orgány, stranické výbory (výbor ZO, městský, okresní, krajský a ústřední výbor), které jsou jim ze své činnosti odpovědné. Tyto řídící orgány si zpravidla od úrovně okresu vytvářejí výkonné orgány – výkonné výbory. Z rozhodnutí ÚV, KV a OV KSČM mohou být ustaveny v daném území koordinační stranické orgány – rady. Na tyto rady mohou ÚV, KV a OV přenést část svých pravomocí. Členské schůze volí revizory, konference a sjezd revizní a rozhodčí orgány.

34. Stranické orgány jsou povinny sejít se v určené lhůtě k zasedání na žádost vyšších stranických orgánů. Celá jednání orgánů nebo jejich části mohou být na základě rozhodnutí většiny přítomných členů prohlášena za veřejná.

35. Zvolení členové stranických orgánů se při výkonu svých funkcí řídí programem, stanovami a přijatými usneseními vyšších stranických orgánů.

36. Orgány KSČM jsou schopné se usnášet, je-li přítomna nejméně polovina zvolených delegátů nebo jejich členů, pokud stanovy neurčují jinak. Usnesení je přijato souhlasem nadpoloviční většiny přítomných delegátů nebo členů.

37. Přijatá usnesení a rozhodnutí jsou pro členy a stranické orgány na téže a nižší úrovni závazná.

38. Stranické orgány schvalují kandidáty a sestavují kandidátní listiny pro volby do zastupitelstev, Parlamentu ČR a Evropského parlamentu (EP) na základě primárních voleb, jejichž pravidla schvaluje ÚV KSČM.

39. O zásadních otázkách KSČM rozhodují členové strany v územním referendu. Referendum vyhlásí OV KSČM na žádost alespoň jedné třetiny ZO KSČM, KV KSČM na žádost alespoň jedné třetiny OV KSČM, ÚV KSČM na žádost nejméně jedné třetiny KV KSČM. Referendum může vyhlásit i sjezd nebo ÚV, KV a OV KSČM v obvodu své působnosti z vlastního rozhodnutí. Referendum v téže věci se může konat nejdříve po uplynutí tří let. Obsahové a organizační zajištění referenda stanoví vyhlašovatel předem.

40. Orgány KSČM se vzájemně informují o své činnosti. Vyřizují připomínky, náměty jim určené a informují předkladatele o způsobu jejich využití a výsledcích řešení.

41. Stranické orgány spolupracují s dobrovolným aktivem členů a sympatizujících s KSČM. Podle potřeby vytvářejí stálé nebo dočasné komise, pracovní skupiny, sekce či rady pro odbornou a koordinační činnost. Do nich podle podmínek zařazují zejména odborníky jednotlivých profesí.

42. Pro zajištění své činnosti zaměstnává KSČM nezbytný počet pracovníků. Pracovně právní vztahy se řídí zákoníkem práce, pracovním řádem vydaným ÚV KSČM, zásadami kádrové práce a dalšími pracovně právními předpisy. KSČM pečuje o politický a odborný růst funkcionářů a pracovníků strany.

VI. Vnitřní organizační struktura (jednotky) KSČM

Základní organizace KSČM:

43. ZO KSČM vytvářejí podmínky pro uplatňování práv, povinností, politických aktivit a zájmů členů KSČM i sympatizujících, organizují v okruhu své působnosti plnění přijatých usnesení a podporují veřejné aktivity odpovídající programovým cílům KSČM.

44. ZO KSČM vznikají v územních celcích nebo jejich částech dobrovolným rozhodnutím nejméně tří členů KSČM, a to po registraci příslušným OV KSČM, který vydá o registraci osvědčení.

45. V místech, kde nejsou podmínky pro ustavení a činnost ZO KSČM, působí na základě rozhodnutí OV KSČM stranické skupiny nebo straničtí důvěrníci, kteří jsou začleněni do jedné ze ZO KSČM, nebo je přímo řídí OV KSČM.

46. Nejvyšším samosprávným orgánem základní organizace je členská schůze. Členská schůze ZO KSČM se schází podle potřeby, nejméně však 1x za čtvrtletí. Schůze je schopna se usnášet, je-li přítomna alespoň jedna třetina z celkového počtu členů ZO sníženého o počet nepřítomných trvale omluvených na základě článku 47, písm. f) stanov. O konání výročních členských schůzí rozhoduje ÚV KSČM, který současně stanoví lhůty pro jejich uskutečnění a doporučí obsah jednání.

47. Členská schůze zejména:

a) rozhoduje o přijetí za člena a o ukončení členství;

b) vytváří podmínky k tomu, aby se každý člen ZO KSČM mohl aktivně účastnit stranického života;

c) volí výbor ZO KSČM, volí a odvolává předsedu, členy výboru, revizora ZO KSČM a delegáty na okresní konferenci, volí, deleguje či navrhuje zástupce do stranických orgánů;

d) rozhoduje o svých zástupcích do jiných orgánů a aktivů, navrhuje kandidáty a sestavuje kandidátní listiny do obecních zastupitelstev podle článku 38 stanov, navrhuje kandidáty do krajských zastupitelstev, Parlamentu ČR a Evropského parlamentu, schvaluje pokyny pro jednání, která vedou jménem strany zástupci ze ZO KSČM s jinými orgány nebo organizacemi;

e) schvaluje rozpočet ZO KSČM, kontroluje jeho plnění, schvaluje zprávu o hospodaření a o inventarizaci majetku, které postupuje OV KSČM;

f) ze závažných důvodů může individuálně u svých členů rozhodnout o zproštění plnění některých povinností.

48. Výbor ZO KSČM zejména:

a) rozhoduje o dělbě práce členů výboru;

b) organizuje činnost ZO KSČM, zabezpečuje plnění usnesení přijatých členskou schůzí a vyššími stranickými orgány;

c) sestavuje na základě pokynů OV KSČM a rozpočtových pravidel návrh rozpočtu na kalendářní rok a kontroluje jeho plnění;

d) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM;

e) o své činnosti pravidelně informuje členskou schůzi a skládá jí účty ze své činnosti;

f) je v trvalém styku s příslušným stranickým výborem nebo radou vzniklými podle článku 33 stanov, pokud pracuje v jejich působnosti, a s OV KSČM.

49. Je-li v daném území více ZO KSČM, rozhodne OV KSČM o tom, ve které části působí.

50. Rozhodnutím OV KSČM se v územních celcích dané okresní organizace sdružují ZO KSČM a vytvářejí místní, městské, okrskové nebo střediskové rady. OV KSČM jimvymezují v organizačních řádech postavení, pravomoci a úkoly v rozsahu kompetencí postoupených jim ZO a OV KSČM. Provádí jejich registraci a vydávají o tom osvědčení.

51. Členové těchto rad jsou voleni nebo potvrzováni na základě návrhů či přímé volby v ZO KSČM, všeplenárními schůzemi nebo konferencemi, na kterých jsou zastoupeny všechny sdružované ZO KSČM. Tyto orgány volí rovněž předsedu, případně další funkcionáře.

52. Rady zejména:

a) pomáhají okresním výborům organizovat, koordinovat a sjednocovat činnost základních organizací v obvodu své působnosti;

b) sestavují svůj rozpočet, který předkládají ke schválení okresnímu výboru;

c) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM;

d) o své činnosti pravidelně informují ZO KSČM ve své působnosti a okresní výbor.

Okresní organizace KSČM:

53. Na území krajů působí okresní organizace KSČM, které sdružují všechny ZO KSČM a stranické orgány vzniklé podle článku 33 a 50 stanov. Městské organizace KSČM v Brně, Ostravě a Plzni působí jako okresní organizace s rozšířenými kompetencemi dle organizačních řádů městských výborů KSČM schválených KV KSČM. Městská organizace KSČM v Praze působí jako krajská organizace podle článků 60 – 66 stanov.

54. Nejvyšším samosprávným orgánem okresní organizace je okresní konference KSČM, která posuzuje zásadní otázky činnosti strany v daném území. Svolává ji OV KSČM zpravidla 1x za dva roky na základě rozhodnutí ÚV KSČM, který současně doporučí obsah jednání a stanoví lhůtu pro její konání. Klíč k volbě delegátů stanoví OV KSČM. Mimořádnou okresní konferenci svolá nejpozději do jednoho měsíce OV KSČM na žádost nejméně třetiny ZO KSČM okresní organizace, na základě rozhodnutí ÚV KSČM, nebo z vlastního rozhodnutí.

55. Okresní konference KSČM zejména:

a) volí předsedu OV KSČM, který je zároveň volen členem OV KSČM a výkonného výboru OV KSČM (ve zkratce VV OV KSČM), volí nebo potvrzuje členy OV KSČM, navržené nebo zvolené členskými schůzemi ZO KSČM. Volí členy okresní revizní komise (ve zkratce ORK) a jejího předsedu a členy ORoK a jejího předsedu, delegáty na sjezd, celostranickou konferenci, krajskou konferenci. Volí nebo navrhuje dle schváleného organizačního řádu KV KSČM členy KV KSČM, KRK KSČM a KRoK KSČM, volí člena ÚV KSČM, doporučuje kandidáty do ÚRK KSČM, ÚRoK KSČM nebo jiných stranických orgánů, komisí a aktivů, schvaluje kandidáty z okresu pro volby do zastupitelstev krajů, Parlamentu ČR a EP podle článku 38 stanov;

b) projednává a přijímá závěry ke zprávě OV KSČM o jeho činnosti a o činnosti okresní organizace, dále ke zprávám ORK a ORoK KSČM za uplynulé období a stanoví jejich hlavní úkoly pro další období;

c) přijímá závěry ke zprávě o hospodaření za uplynulé období a stanoví další úkoly a cíle hospodaření okresní organizace KSČM.

56. OV KSČM jsou vnitřními organizačními jednotkami strany; vznikají registrací, kterou provádí VV ÚV KSČM a vydává o ní osvědčení. Ve své činnosti se OV KSČM řídíorganizačním řádem, který schvaluje KV KSČM.

57. OV KSČM organizuje činnost okresní organizace strany v období mezi konferencemi. Řídí ZO KSČM, stranické orgány vytvořené podle článku 33 a 50 stanov, koordinuje působení aktivů, komisí a jiných iniciativních orgánů. Svolává jej předseda OV KSČM nebo jím pověřený funkcionář nejméně 1x za dva měsíce. Mimořádné zasedání musí být neprodleně svoláno na žádost nejméně třetiny členů OV KSČM.

58. OV KSČM zejména:

a) volí a odvolává členy VV OV KSČM, je-li zřízen, místopředsedy a případně další funkcionáře. V období mezi okresními konferencemi v případě nutné obměny nebo při snížení počtu členů OV KSČM odvolává, volí nebo potvrzuje nejméně dvoutřetinovou většinou nové, volí delegáty na celostranickou konferenci, v případě nutné obměny volí a odvolává nejméně dvoutřetinovou většinou své zástupce do KV KSČM;

b) na žádost nejméně třetiny ZO KSČM může nejméně dvoutřetinovou většinou členůOV KSČM odvolat předsedu a zvolit nového;

c) schvaluje opatření k realizaci závěrů okresní konference, organizuje a kontroluje jejich plnění a zaujímá stanoviska k politické, ekonomické a sociální situaci v daném území, s pomocí aktivu připravuje zprávy a návrhy dokumentů pro svá jednání nebo jednání jiných orgánů, předkládá KV KSČM ke schválení organizační řád OV KSČM;

d) rozhoduje o ukončení členství podle článku 12 písm. c) a d) stanov, o svých zástupcích do stranických orgánů a aktivů, navrhuje kandidáty do zastupitelstva kraje, Parlamentu ČR a EP, posuzuje a potvrzuje kandidátní listiny do obecních zastupitelstev vytvořené podle článku 38 stanov;

e) řídí a organizuje volební kampaně do zastupitelských a zákonodárných sborů v obvodu působnosti okresní organizace KSČM, pravidelně pracuje se zastupiteli, poslanci a senátory zvolenými za KSČM, vyhlašuje okresní vnitrostranické referendum;

f) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM;

g) schvaluje rozpočet OV KSČM a kontroluje jeho plnění, předkládá ÚV KSČM zprávu o hospodaření a inventarizaci majetku za celou okresní organizaci strany;

h) registruje ZO KSČM a stranické orgány vytvořené podle článku 44 stanov a vydává jim osvědčení;

i) rozhoduje o přijetí za člena KSČM;

j) rozhoduje o zrušení registrace ZO KSČM nebo stranického orgánu vytvořeného podle článků 33, 44 a 50 stanov, pokud jejich činnost je v průběhu jednoho měsíce od doručení jeho výzvy k nápravě nadále v hrubém rozporu s programem a stanovami;

k) přispívá k včasné informovanosti ZO KSČM a vyšších stranických orgánů;

l) eviduje zájmové kolektivy a kluby strany působící v rámci okresní organizace KSČM a dbá, aby jejich činnost byla v souladu s programem a stanovami strany;
m) plní další nezbytné úkoly vyplývající z usnesení vyšších orgánů.

59. VV OV KSČM je výkonným orgánem OV KSČM a je mu ze své činnosti odpovědný. Řídí a organizuje stranickou práci v období mezi zasedáními OV KSČM. Organizuje a kontrolu-je plnění přijatých usnesení. VV OV KSČM se schází nejméně 1 x za měsíc, k jednání jej svolává předseda, případně jím pověřený funkcionář OV KSČM.

Krajská organizace KSČM

60. Na území krajů působí krajské organizace KSČM, které sdružují všechny okresní organizace a orgány zřízené podle článků 33 a 50 stanov v rámci kraje.

61. Nejvyšším samosprávným orgánem krajské organizace je krajská konference KSČM, která posuzuje zásadní otázky činnosti strany v rámci kraje. Svolává ji KV KSČM zpravidla 1x za dva roky na základě rozhodnutí ÚV KSČM, který současně doporučí obsah jednání a stanoví lhůtu pro její konání. Klíč k volbě delegátů stanoví KV KSČM s ohledem na počet členů v jednotlivých okresních organizacích. Mimořádnou krajskou konferenci svolá KV KSČM nejpozději do jednoho měsíce na žádost nejméně třetiny členů KV KSČM zastupujících nejméně třetinu okresních organizací, nebo z vlastního rozhodnutí.

62. Krajská konference KSČM zejména:

a) volí předsedu KV KSČM, který je zároveň volen členem KV KSČM a výkonného výboru KV KSČM (ve zkratce VV KV KSČM), volí nebo potvrzuje členy KV KSČM, navržené nebo zvolené okresními konferencemi KSČM. Volí členy KRK
KSČM a jejího předsedu, členy KRoK KSČM a jejího předsedu, doporučuje kandidáty do vedoucích funkcí v ÚV KSČM, do ÚRK KSČM, ÚRoK KSČM nebo jiných stranických orgánů, komisí a aktivů;

b) podle článku 38 stanov schvaluje kandidátní listiny KSČM pro volby do zastupitelstva kraje; sestavuje kandidátní listiny a navrhuje kandidáty do Parlamentu ČR a EP, které předkládá ÚV KSČM ke schválení;

c) projednává a přijímá závěry ke zprávě KV KSČM o jeho činnosti a o činnosti krajské organizace, dále ke zprávám KRK a KRoK KSČM za uplynulé období a stanoví hlavní úkoly krajské organizace pro další období;

d) přijímá závěry ke zprávě o hospodaření za uplynulé období a stanoví další úkoly a cíle hospodaření krajské organizace KSČM.

63. KV KSČM jsou vnitřními organizačními jednotkami strany. Ve své činnosti se řídí organizačním řádem. Jejich registraci provádí, osvědčení o ní vydává a organizační řád příslušného KV KSČM projednává VV ÚV KSČM.

64. KV KSČM svolává předseda KV KSČM nebo jím pověřený funkcionář nejméně 1x za tři měsíce. Mimořádné zasedání musí být neprodleně svoláno na žádost nejméně třetiny členů KV KSČM.

65. KV KSČM zejména:

a) organizuje, koordinuje a sjednocuje činnost okresních stranických organizací v kraji v duchu usnesení sjezdů, krajské konference, ÚV a VV ÚV KSČM;

b) volí a odvolává z členů KV místopředsedy KV, kteří jsou tím zároveň voleni členy výkonného výboru KV KSČM, a další funkcionáře a členy VV KV KSČM. V případě nutné obměny v období mezi krajskými konferencemi volí nebo odvolává dvoutřetinovou většinou všech členů KV KSČM členy KV KSČM;

c) doporučuje ÚV a VV ÚV KSČM kandidáty do ústředních stranických a jiných orgánů, návrhy na kandidáty KSČM do EP, konzultuje s VV ÚV KSČM návrh na vedoucího kandidáta krajské kandidátní listiny KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny PČR a do zastupitelstva kraje, vyhlašuje krajské vnitrostranické referendum;

d) organizuje volby do zastupitelských a zákonodárných sborů na území kraje, pravidelně pracuje s krajskými zastupiteli za KSČM, poslanci a senátory KSČM zvolenými v obvodu působnosti krajské organizace;

e) rozhoduje o zrušení registrace ZO KSČM nebo stranického orgánu vytvořeného v rámci kraje podle článku 33, 44 a 50 stanov, pokud je jejich činnost v průběhu jednoho měsíce od doručení jeho výzvy k nápravě nadále v hrubém rozporu s programem či stanovami a pokud tak na jeho žádost neučinil příslušný OV KSČM;

f) v souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem KSČM;

g) sestavuje a schvaluje rozpočet KV KSČM, předkládá jej ke konzultaci ÚV KSČM a zajišťuje jeho plnění;

h) plní další úkoly vymezené mu organizačním řádem KV KSČM.

66. VV KV KSČM je výkonným orgánem KV KSČM v období mezi jeho zasedáními a je mu ze své činnosti odpovědný. Zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení, usnesení VV ÚV a ÚV KSČM a plnění operativních aktuálních úkolů krajské organizace KSČM. VV KV KSČM se schází zpravidla 1x za měsíc mezi zasedáními KV KSČM, k jednání jej svolává předseda, případně jiný jím pověřený funkcionář KV KSČM.

Celostranické a ústřední orgány KSČM:

67. Nejvyšším samosprávným orgánem KSČM je sjezd strany. Sjezd svolává ÚV KSČM zpravidla 1x za čtyři roky. Klíč k volbě delegátů stanoví ÚV KSČM. Mimořádný sjezd musí svolat ÚV KSČM, nejpozději do dvou měsíců na žádost nejméně třetiny OV KSČM, třetiny KV KSČM nebo nadpoloviční většiny členů ÚV KSČM.

68. Sjezd KSČM:

a) volí předsedu ÚV KSČM, 1. místopředsedu, místopředsedy ÚV KSČM a stanoví jejich počet. Současně je volí za členy ÚV KSČM, pokud jimi již nejsou, a za členy VV ÚV KSČM. V období mezi sjezdy jsou tito funkcionáři ze své činnosti odpovědni ÚV a VV ÚV KSČM;

b) potvrzuje členy ÚV KSČM zvolené okresními konferencemi podle schválené struktury tohoto výboru, volí členy ÚRK a ÚRoK KSČM a jejich předsedy;

c) přijímá, mění nebo doplňuje program, stanovy a další základní dokumenty strany;

d) schvaluje programové, strategické a taktické cíle politiky KSČM pro příští období;

e) projednává a přijímá závěry ke zprávám ÚV KSČM, ÚRK a ÚRoK KSČM;

f) projednává zprávy o činnosti klubů KSČM v Parlamentu ČR a v EP;

g) vyhlašuje celostátní vnitrostranické referendum k závažným otázkám, rozhoduje o odvoláních a všech dalších záležitostech, jsou-li na základě jeho rozhodnutí k projednání zařazeny.

69. Nejvyšším řídícím orgánem KSČM mezi sjezdy je ÚV KSČM. Řídí všechny nižší stranické organizace a jejich orgány, organizuje a kontroluje činnost strany v tomto období. Svolává jej VV ÚV KSČM nebo předseda ÚV KSČM nejméně 1x za čtvrtletí. Mimořádné jednání musí být svoláno nejpozději do jednoho měsíce na žádost nejméně třetiny členů ÚV KSČM.

70. ÚV KSČM zejména:

a) stanoví počet, volí a odvolává členy VV ÚV KSČM;

b) volí a odvolává za členy ÚV KSČM nebo VV ÚV KSČM předsedy klubů či zástupce KSČM v Parlamentu ČR a EP;

c) potvrzuje nově zvolené členy ÚV KSČM z okresních organizací strany;

d) na žádost nejméně třetiny OV KSČM nebo nejméně třetiny KV KSČM může dvoutřetinovou většinou členů ÚV KSČM odvolat předsedu, prvního místopředsedu nebo další místopředsedy ÚV KSČM a zvolit jiné;

e) rozhoduje o vzniku a zániku a schvaluje členy a složení celostranických komisí, aktivů; navrhuje kandidáty KSČM do významných funkcí na ústřední úrovni, veřejné správy a celospolečenských organizací, navrhuje kandidáty do zákonodárného sboru, schvaluje kandidátní listiny a kandidáty do Parlamentu ČR a EP, případně kandidáta KSČM na prezidenta ČR;

f) přijímá opatření k realizaci sjezdových závěrů, rozhoduje o krátkodobé politické orientaci strany, zaujímá stanoviska k vnitrostátní a mezinárodní situaci;

g) vyhlašuje svolání sjezdu KSČM a termín jeho konání, stanoví klíč k volbě delegátů sjezdu;

h) rozhoduje o svolání celostranické konference k projednání zásadních otázek politiky strany při naplňování sjezdových závěrů a stanovuje klíč k volbě jejích delegátů. Celostranická konference má i právo provést nezbytné úpravy stanov. Usnesení celostranické konference je pro členy KSČM, stranické orgány a organizace závazné;

i) vyhlašuje celostranické referendum, projednává, vyhodnocuje a zabezpečuje jeho výsledky;

j) přijímá opatření k informacím z činnosti klubů KSČM v Parlamentu ČR a EP a z činnosti stínové vlády – odborných mluvčích KSČM;

k) vytváří fondy a schvaluje jejich statuty;

l) schvaluje rozpočet ÚV KSČM, celostranický rozpočet a potvrzuje rozpočty KV KSČM, jejich změny a kontroluje jejich plnění;

m) schvaluje výroční finanční zprávu strany;

n) schvaluje činnost VV ÚV KSČM mezi zasedáními ÚV KSČM;

o) schvaluje Organizační řád KSČM, Pracovní řád KSČM, Hospodářské směrnice KSČM, statuty a pravidla, které vycházejí ze stanov.

71. VV ÚV KSČM :

a) VV ÚV KSČM je výkonným orgánem ÚV KSČM. Přijímá operativní opatření k realizaci závěrů sjezdu a ÚV KSČM, projednává politické analýzy a na jejich základě zaujímá stanoviska k vnitrostátní a mezinárodní situaci;

b) ustanovuje do funkcí a odvolává vedoucí oddělení a tiskového mluvčího ÚV KSČM;

c) projednává a vyjadřuje se k návrhům na předsedy KV a OV KSČM, předsedy a místopředsedy parlamentních klubů KSČM, vedoucí kandidátních listin KSČM pro volby do Parlamentu ČR, EP, do krajských zastupitelstev a ke kandidátním listinám pro volby do zastupitelstev statutárních měst;

d) projednává organizační řády KV KSČM. Registruje OV a KV KSČM a vydává jim osvědčení. Za neplatná prohlašuje rozhodnutí, která přijaly organizační jednotky v rozporu se stanovami, provádí opatření k nápravě;

e) rozhoduje o zrušení registrace ZO KSČM nebo stranického orgánu vytvořeného podle článku 33, 50 a 53 stanov, pokud jejich činnost je v průběhu jednoho měsíce od doručení jeho výzvy k nápravě nadále v hrubém rozporu s programem, stanovami a pokud tak na jeho žádost neučinil příslušný OV nebo KV KSČM;

f) VV ÚV KSČM se ze své činnosti zodpovídá ÚV KSČM. K jednání jej svolává předseda nebo 1. místopředseda ÚV KSČM nejméně 1x za měsíc.

72. VV ÚV KSČM je statutárním orgánem KSČM. V souladu s předpisy hospodaří se svěřeným majetkem a ostatním majetkem strany tam, kde není určena jiná organizační jednotka, která by jej spravovala.
Revizní a rozhodčí orgány KSČM

73. ÚRK KSČM je mezi sjezdy nejvyšším revizním orgánem KSČM. Předseda ÚRK a její členové jsou voleni sjezdem KSČM.

74. ÚRK KSČM zejména:

a) reviduje hospodaření všech vnitřních organizačních jednotek KSČM, vyjadřuje se k návrhům rozpočtů organizační jednotky ÚV KSČM a celé KSČM, k průběžným zprávám o jejich plnění, k výroční finanční a inventarizační zprávě KSČM;

b) ze své činnosti předkládá zprávu sjezdu KSČM, průběžně informuje ÚV KSČM a VV ÚV KSČM.

75. KRK, ORK KSČM i revizoři v ZO KSČM mají obdobná práva a úkoly. Složení a činnost revizních komisí na všech stupních a revizorů se řídí „Statutem revizních komisí KSČM", který schvaluje sjezd.

76. ÚRoK KSČM je mezi sjezdy nejvyšším rozhodčím orgánem KSČM. Předseda ÚRoK a její členové jsou voleni sjezdem KSČM.

77. ÚRoK KSČM zejména:

a) řeší spory mezi členy KSČM, mezi členem a ZO KSČM nebo orgány KSČM, mezi základními organizacemi a orgány KSČM;

b) po dohodě se stranickými orgány provádí kontrolu plnění usnesení sjezdu a stranických orgánů;

c) ze své činnosti předkládá zprávu sjezdu a průběžně informuje ÚV KSČM a VV ÚV KSČM.

78. KRoK, ORoK KSČM mají obdobná práva a úkoly. Řeší-li spor jako první ORoK KSČM, je odvolacím orgánem KRoK KSČM, řeší-li spor jako první KRoK KSČM, je odvolacím orgánem ÚRoK KSČM, jejíž rozhodnutí je konečné. Řeší-li spor jako první ÚRoK KSČM, je odvolacím orgánem sjezd, jehož rozhodnutí je konečné. Složení a činnost rozhodčích komisí na všech stupních se řídí „Statutem rozhodčích komisí KSČM", který schvaluje sjezd.

VII. Jednání jménem KSČM

79. V právních vztazích jménem strany jedná statutární orgán VV ÚV KSČM, Není-li stanoveno jinak, jedná za statutární orgán navenek předseda nebo 1. místopředseda ÚV KSČM. Předseda ÚV KSČM může písemně zmocnit další osoby, aby v rámci zmocnění jednaly jménem strany. K uzavření smlouvy, jejímž účastníkem je KSČM, jsou nutné podpisy dvou statutárních zástupců KSČM.

80. Organizační řád KSČM stanoví, v jakých záležitostech a v jakém rozsahu za statutární orgán jménem strany navenek jednají místopředsedové ÚV KSČM nebo jiní funkcionáři organizačních jednotek. Stanoví rovněž, v jakých záležitostech a v jakém rozsahu jednají jménem strany pracovníci KSČM. Určuje způsob uzavírání smluv a právních úkonů za KSČM. Právní úkony nesmí být učiněny v rozporu se Stanovami a Organizačním řádem KSČM. Oprávněné osoby určené k jednání jménem KSČM jsou vázány závěry a pokyny příslušných stranických orgánů a jsou povinny je neprodleně o výsledcích jednání informovat.

VIII. Zásady hospodaření KSČM

81. KSČM a její vnitřní organizační jednotky zabezpečují a rozvíjejí činnost především z majetku KSČM. Jejich hospodaření je jednotné, uskutečňováno je v souladu s platnými právními předpisy, stanovami a hospodářskými směrnicemi KSČM z nich vycházejícími.

82. Příjmem KSČM mohou být:

a) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na úhradu volebních nákladů;

b) příspěvek ze státního rozpočtu České republiky na činnost strany (dále jen "příspěvek na činnost");

c) příspěvky vlastních členů;

d) dary a dědictví;

e) příjmy z pronájmu a prodeje movitého a nemovitého majetku;

f) úroky z vkladů;

g) příjmy vznikající z účasti na podnikání jiných právnických osob, pokud se v nich KSČM v souladu se zákonem zúčastní;

h) příjmy z pořádání tombol, kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích, politických a společenských akcí;

i) půjčky a úvěry.

83. Každá vnitřní organizační jednotka strany může nabývat pro KSČM movitý a nemovitý majetek nebo jiná hmotná a nehmotná práva. Hospodaření s nemovitým majetkem se řídí ustanovením článku 85 stanov.

84. KSČM nesmí vlastním jménem podnikat. Může založit obchodní společnost nebo družstvo nebo se účastnit jako společník nebo člen na již založené obchodní společnosti nebo družstvu jen tehdy, je-li výlučným předmětem jejich činnosti:

a) provozování vydavatelství, nakladatelství nebo tiskáren;

b) publikační a propagační činnost;

c) pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí;

d) výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost KSČM.

Na podnikání podle předchozí věty se může jménem KSČM podílet jen vnitřní organizační jednotka, která je podle Hospodářských směrnic KSČM účetním střediskem, a to se souhlasem VV ÚV KSČM.

85. Majetek KSČM je vlastnictvím strany jako celku. Každá vnitřní organizační jednotka podle příslušných předpisů, stanov, hospodářských směrnic, rozvahy a podle rozpočtu samostatně, účelně a efektivně nakládá s majetkem KSČM, se kterým hospodaří. Vnitřní organizační jednotka, která je podle Hospodářské směrnice KSČM účetním střediskem, zřizuje u peněžního ústavu účet KSČM.

86. Vnitřní organizační jednotka strany může činit právní úkony, jimiž vznikají KSČM závazky, jen do výše účetní hodnoty věcí movitých z majetku KSČM, se kterým hospodaří tak, aby úhrn všech přijatých neuspokojených závazků byl touto hodnotou plně krytý. Spočívá-li závazek v opakujícím se plnění, je rozhodný součet všech opakujících se plnění, a jde-li o opakující se plnění na dobu delší 3 roků, součet ceny plnění za tři roky. Závazky, které nejsou takto kryty, může vnitřní organizační jednotka uzavřít pouze se souhlasem VV ÚV KSČM.

87. K převodu nemovitostí ve vlastnictví KSČM, zatížení nemovitostí a k uzavření nájemní smlouvy o pronájmu nemovitostí, pokud má být sjednán pronájem nemovitostí, anebo prostor v nemovitosti na dobu určitou delší jednoho roku, anebo na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou delší jednoho roku, je zapotřebí souhlasu VV ÚV KSČM.

88. Člen KSČM platí v ZO KSČM, ve které je organizován, základní členský příspěvek ve výši odpovídající 0,5 % jeho čistého měsíčního příjmu. O dalších případných členských příspěvcích, jejich výši, postupu výběru a užití rozhodují orgány organizačních jednotek KSČM. OV KSČM stanoví poměr rozdělení vybraných členských příspěvků mezi ZO a OV KSČM. Dále stanoví časový rozvrh placení a odvodu členských příspěvků ze ZO na účet OV KSČM.
IX. KSČM v pluralitním politickém systému

89. KSČM se aktivně účastní politického života společnosti a usiluje o její demokratický, sociálně spravedlivý vývoj. Respektuje otevřený a rovnoprávný dialog a demokratickou pluralitu. Spolupracuje s občany, občanskými sdruženími a iniciativami. Usiluje o spolu-práci s levicovými silami, a to samostatně, v rámci koalic, případně jiných sdružení.

90. Poslanci, senátoři a zastupitelé zvolení za KSČM vytvářejí kluby KSČM. Vytváření klubů v zákonodárném sboru a zastupitelstvech se řídí právními předpisy nebo příslušnými pra-vidly. Činnost klubů usměrňují a vedou příslušné stranické orgány na dané úrovni. Poslan-ci, senátoři a zastupitelé se řídí ve své činnosti politikou strany, usneseními stranických orgánů, volebním programem a Stanovami KSČM.

91. Poslanci, senátoři a členové zastupitelstev, zvolení za KSČM, mají právo se účastnit na dané úrovni jednání stranických orgánů s hlasem poradním. Mají právo předkládat jim návrhy a náměty a vystupovat v diskusi. Podněty, které jim předkládají členové, organizace a orgány strany, uplatňují při výkonu svého mandátu a pravidelně informují je i sympatizu-jící o svém působení. ZO KSČM a stranické orgány poskytují poslancům, senátorům a členům zastupitelstev, zvoleným za KSČM, potřebné informace a odbornou pomoc.

92. Poslanci a senátoři, případně další zástupci za KSČM v zastupitelských sborech a veřejných výkonných orgánech, poskytují straně vedle řádných členských příspěvků i hmotnou podporu dle dohody s orgány KSČM.

93. Orgány KSČM vytvářejí v součinnosti s poslanci, senátory a členy zastupitelstev zvolenými za KSČM „Rady zastupitelů" jako územní odborné a iniciativní orgány strany v oblasti komunální politiky a vytvářejí podmínky pro jejich činnost.

X. Závěrečná ustanovení

94. Zanikne-li některá vnitřní organizační jednotka KSČM, rozhodne příslušný vyšší stranický orgán, která jiná organizační jednotka v území jeho působnosti bude nadále hospodařit s majetkem, s nímž zaniklá organizační jednotka hospodařila.

95. Zanikne-li KSČM sloučením s jinou politickou stranou nebo politickým hnutím nebo přeměnou na občanské sdružení, přecházejí majetek, práva a závazky na právního nástupce.

96. Zanikne-li KSČM bez právního nástupce, bude majetkový zůstatek strany převeden do nadace, kterou sjezd nebo ÚV KSČM před zánikem určí, a bude využit na humanitární nebo jiné veřejně prospěšné účely.

97. V případě nesouladu stanov nebo hospodářských směrnic KSČM s požadavky zákonů, právních předpisů, při změnách územního členění státu anebo při námitkách příslušného státního orgánu může ÚV KSČM provést jejich nezbytné úpravy.

98. Výklad Stanov KSČM provádí ÚV KSČM.

99. Stanovy KSČM byly upraveny a schváleny na jednání VIII. sjezdu KSČM; nabývají platnost dnem 19. 5. 2012.
skola2 2067 X

Kalendář akcí

KH KV KSČM

OV v regionech

Počasí v kraji

Doporučujeme

halo noviny logo

Go to top