Milí Hradečané a drazí Východočeši

csbs novy hradec 6Je mnoho příležitostí k oslavám, které se opakují a vyplývají z různých dat narození, svátek atd. K oslavě narozenin se stačí jen narodit, děje se tak bez našeho zvláštního přičinění… Proto, abychom však zde mohli dnes slavit tento jeden z nejvýznamnějších českých i slovenských svátků, musely protéci hektolitry lidské krve. My, zástupci východočeské větve Českého svazu bojovníků za svobodu, jsme se bez ohledu na nesmyslné politické hašteření přišli poklonit a vzdát čest padlým bojovníkům za svobodu, bojovníkům proti fašismu a nacismu. A jsme potěšeni, že si Východočeši, včetně představitelů města, přišli na mnoha místech, samozřejmě za dodržení všech nařízených opatření, připomenout tento svátek. Nejsme Pražané a historická pravda je pro nás nezpochybnitelná, politické hrátky musí jít stranou. Přišli jsme k pomníčkům v Hradci Králové, Odolově a na mnoha dalších místech.
Před 76 lety, což je v podstatě nedávno, končila doba, která za sebou nechala miliony mrtvých, sta tisíce zmrzačených a duševně otřesených a tisíce sirotků. Za vším stály dobyvačné národy, kterým vévodilo nacistické Německo.

Rok 1945 – jeden jediný rok v nekonečném moři času, malý korálek na šňůře věčnosti. Jeden jediný rok, nepatrný zlomeček v dějinách lidstva, Evropy i naší vlasti. A přece je nezapomenutelný, nezaměnitelný, živý a současný. Události, které nesou ve svém křestním listě datum 1945, nejsou jen historií ale i součástí dneška. Ještě po 68 letech aktuální, určující a aktivní. Velká část současného světa se zrodila právě v roce 1945, píše Jan Galandauer. Ilja Lorek nám připomíná, že ti nejstarší z nás se narodili na prahu naší milované Československé republiky, za jejíž zachování a obnovu byli připraveni dát v sázku i své životy a žel, mnozí je skutečně obětovali. My si dnes, v duchu kamarádské věrnosti, respektující názorovou rozdílnost, demokratičnost a humanitu, připomínáme události, které podstatnou měrou ovlivnily životy všech dnešních současníků. Vojenská expanze hitlerovského Německa uvrhla svět do nejstrašnějšího kataklizmatu 20. století, jemuž padly za oběť miliony lidských životů. Český svaz bojovníků nechce jitřit národnostní nenávist, ale protože jsme strážci historické pravdy a vysokých morálních hodnot, některá fakta budeme připomínat.
Východní Čechy byly osvobozeny především levým křídlem 1. Ukrajinského frontu maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, které se probíjelo údolím Stěnavy přes Broumovsko a Náchodsko a 4. Ukrajinským frontem pod velením Andreje Ivanoviče Jerjemenka a útočícím přes Kralický Sněžník a Orlické hory, přes Kralicko a Žamberecko. Hradec Králové osvobodila sovětská 60. Rudá armáda generálporučíka Kuročkina a její 107. střelecký sbor gerálporučíka Gordějeva a 106. střelecký sbor generálmajora Iljinycha. Jako vůbec první dorazil do Hradce Králové seržant Kuroščepov a svobodník Solomatin. V našem kraji byl též významný domácí odboj, byli to skuteční hrdinové a riskovali vše, ...aby pomohli vypudit zlo. Vypíchněme skupiny Kirov, Rada tří, desant Barium, ilegální KSČ, členové Sokola, železničáři atd.

csbs lesni hrbitov 21Děkujeme…
Svoboda byla znovu vybojována. Byť za cenu velmi vysokých ztrát. Československo ztratilo v 2. světové válce více než 360 000 lidí, což je téměř jako padlých občanů USA (418 000), země, která byla s Německem ve válečném stavu. Občanů Sovětského svazu zahynulo 23 milionů, Číňanů 10 milionů, Poláků téměř 6 milionů a Jugoslávců 1 milion. Po Sovětech, Polácích, Jugoslávcích a Francouzích jsme byli pátým nejvíce demograficky zdecimovaným z napadených národů.
Při osvobozování Československa padlo 144 000 vojáků Rudé armády, 33 000 vojáků Rumunské armády, 180 příslušníku US Army a 79 příslušníků Polské armády. Z československého armádního sboru, založeného v Buzuluku, padlo při osvobozování naší vlasti přes tři a půl tisíce vojáků.
Zhoubným paradoxem dneška, že ten kdo mluví o míru, je považován za politického extremistu či za slabocha a jsou obdivováni naopak ti, jenž za žold a cizí zájmy odjíždí válčit na daleká bojiště. Citujme uznávaného českého politologa Oskara Krejčího: Koncem 19. století se od práva války, jus ad bellum, jako otázky podléhající rozhodnutí suverénního státu, oddělily normy chování ve válce, jus in bello. Užití síly ve válce začalo podléhat mezinárodnímu právu. V roce 1945 v důsledku přijetí Charty OSN bylo právo na válku, jus ad bellum, vymezeno mezinárodním právem a zúženo pouze na dvě možnosti: (a) na sebeobranu; (b) na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Podle mezinárodního práva již není možné válčit na základě svévole suveréna, jak tomu bylo dříve. Podle některých autorů mezinárodní právo uznává jako oprávněný důvod k válce i národněosvobozenecký boj vedený vojenskými prostředky – což lze v širším smyslu chápat jako právo na sebeobranu.

V tyto dny také vzpomínáme na naše sestry a bratry, kteří opustili pozemská bojiště během posledních několika let. Tito, pro nás hrdinové, nezůstali sedět s rukama v klíně, když přišli okupanti a s odvahou a odhodláním, které se nedá naučit, čelili zlu. Vzpomínáme na ně, protože jsme měli čest je poznat, vzali nás mezi sebe a stali jsme se součástí bratrstva ČSBS. Hradečtí občané by si měli zapamatovat jména, díky jimž mohou dnes žít – plk. PhDr. Vasil Chymčák, pplk Anna Kostovičová, plk. Eduard Picka, plk. Ing. Vladimír Týrek, Jiří Merganc, Sáva Dědič a letošní rok nás opustil hrdina plk. Ladislav Havrišák a obojář Ing. arch. Václav Čeřovský.
Sestry a bratři nikdy na vás nezapomeneme!

Oslavujme naše hrdiny, jejich statečnost, válečné umění, vytrvalost, obětavost, lásku k vlasti a odvahu!
Vždyť to byl Karel Čapek, který kdysi řekl: "Vlast je vědomí povinnosti. Jsme ve výhodě proti mnohým: naše povinnost je lehká. Nic, než svoboda. Nic, než právo žít. Nic, než nejprostší základ lidskosti. Nic, než být muži: vzdorovat pohromě. Bít se za sebe, abychom se nebili za cizí!"

Mgr. Patrik Dušek,

tiskový mluvčí východočeského ČSBS
FOTO - nahoře u pomníku Obětem válek na Novém Hradci Králové, níže - u pomníku rudoarmějcům na Lesním hřbitově v Malšovicích
4_foto_napravo_kraj_%C3%84%C2%8CSBS_edit
skola2 23 X

KH KV KSČM

 

Doporučujeme

halo noviny logo

Reklama

logo komise mladeze

Go to top